Tento obraz má svůj půvab v barvě i černobílý. V barvě mi připomíná bytost, která by mohla žít v Trnkově Zahradě. Bez barev jde po hranici světla a temnoty. Snímek je z procházky Petřínem v lednu 2020. Paní spolu s několika fauny hlídala vstup do Argondie. Její mužské protějšky se tvářily smutně nebo rozhněvaně. Ona – jediná ženská bytost v řadě argondijských květináčů – byla s přivřenýma očima v nadhledu až lhostejném.
Mám pro ni trochu slabost a tak se stala prvním tiskem na fotoplátně, který jsme se Zuzkou slavnostně pověsily do niky nad art dveřmi našeho art studia. Jsem zvědavá, jestli někomu padne do oka.
